Redakce

Filip Melichar

Majitel a provozovatel webu

Filip Melichar
Filip Melichar

Moje jméno je Filip Melichar. Narodil jsem se 5. července roku 1997 v Praze. Do svých tří let jsem bydlel v Praze, konkrétně na Jižním městě (na Opatově). Zhruba ve čtyřech letech jsem se s rodiči přestěhoval do vesnice poblíž Prahy, přesněji do Zvole u Prahy, která se nachází v blízkosti Vraného nad Vltavou. Zde jsem začal chodit do školky a následně i do školy. Po zhruba třech letech pobytu ve Zvoly přichází na svět můj mladší brácha jménem Jan. Léta plynula jako voda v mlýnském náhonu a najednou jsme spolu s rodiči a nově už i bráchou bydleli ve Zvoly celých a velice krásných 8 let. Po oněch, již uvedených 8 letech, jsem já ve Zvoly dochodil první stupeň základní školy a moji rodiče se mezitím rozhodli postavit dům do kterého jsme v červenci, roku 2009 přestěhovali.

Zde jsem v nedaleké základní škole (konkrétně v Zš Líbeznice) započal svou druhou polovinu základního vzdělávání, kterou jsem definitivně dokončil v roce 2013 ve svých 15ti letech. A vzhledem k tomu, že jsem stejně jako mnoho dalších lidí ve stejném věku, nevěděl, čím chci vlastně být, rozhodl jsem se jít na střední zdravotnickou školu, sídlící na Praze 4 v ulici 5.května, jako výživový terapeut (člověk sestavující zdravotně vyhovující jídelníčky pro cukrovkáře). Zde jsem setrval pouze jediný rok. A jak se nyní ukazuje, tak tento rok byl pro můj budoucí život zcela zásadní! Nejenom, že jsem na této škole koncem roku 2013 založil web, který si právě pročítáte, ale zároveň mě tato škola i nasměrovala dále, přesněji řečeno ukázala mi, co mě baví, co bych chtěl dělat.

Už odjakživa jsem měl problémy s matikou, angličtinou a vůbec se všemi cizími jazyky. Tyto předměty mi nikdy pořádně nešly a ani mě moc nebavily – vytvořil jsem si k nim (prostřednictvím školy) až nenávistný vztah. A bohužel (dnes spíše bohu díky) to byl také důvod pro ukončení mého studia na střední zdravotnické škole. Z matiky a angličtiny jsem prostě propadal, nezvládal jsem to.

Jeden zásadní poznatek jsem si ale z této školy, přeci jen odnesl. Jako výživový terapeut jsem v rámci vzdělávání na této škole měl jednou za 14 dní praxi. Byla to praxe v rámci které jsem se učil sestavovat a následně i vařit, již výše zmíněné, pro cukrovkáře, zdravotně nezávadné pokrmy. A právě ono vaření mě na této škole začalo neuvěřitelně bavit a v podstatě mě v životě nasměřovalo dále. Jak možná teď asi tušíte, moje další kroky ve vzdělávání vedly na učňák. Konkrétně na střední odborné učiliště gastronomie a podnikání, Pramen, kde jsem 3 roky chodil na obor kuchaře. Myšlenka, že bych mohl být někdy v budoucnu výživovým poradcem se na dobro rozplynula. Podobně to v tu chvíli vypadalo i s maturitou (zaplať pánu bohu jen prozatím).

Jak se totiž ukázalo, tak vaření mě začalo opravdu velice bavit. Hned první rok na učilišti jsem byl totiž v rámci praxe přidělen do vynikající restaurace V Zátiší. Zde jsem setrval po celou dobu svého vzdělávání v rámci, již uvedeného odborného učiliště. A byly to právě lidé z restaurace V Zátiší, kteří mě díky svému úžasnému, vtipnému a familiérnímu přístupu dokázali naučit vařit, zamilovat si tuto práci a takřka bez problému mě protáhnout učňákem. Nutno podotknout, že v této restauraci vařím dodnes a je tomu (v dnešní době, kdy mladí lidé střídají práci každou chvíli), již neuvěřitelných 5 let (začal jsem do Zátiší chodit v roce 2014).

A když jsem výše psal, že sem zaplať pánu bohu, maturity na střední zdravotnické škole, prozatím nedosáhl, měl jsem k tomu dobrý důvod. Dostal jsem se totiž k této fázi vzdělání, úplně jinou cestou. A klíčem bylo právě ono vaření, díky kterému jsem se ihned po dokončení učňáku mohl ucházet o studium dvouleté nástavby se zaměřením na Podnikání, kterou jsem taky úspěšně zakončil.

Takže to je celý můj příběh. Možná to není nejslavnější příběh, ani nechci, aby to tak bylo vnímáno, ale je to důkaz toho, že každá cesta na konec končí v Římě.

Díky za pozornost


Matěj Piller

Šéfredaktor webu

Matěj Piller
Matěj Piller

Vážení čtenáři,

Milý čtenáři Bloumatele. Je mi 15 let a bydlím v Milovicích, nedaleko Prahy.  K webu Bloumatel jsem se na internetu dostal náhodou, ale hned mě zaujal. Je na rozdíl od ostatních médií, která si rozprodaly lidé jako Babiš a různé korporace, úplně jiný. Nejvíc se mi na této stránce líbí svoboda publikování, to že se tento web nesnaží zveřejňovat každou blbost. Jsem velice rád, že vedle Filipa mohu být druhým redaktorem, který píše a přispívá na tento web. 🙂