Rusko zvažuje návrat do Vietnamu a na Kubu

Ruská vláda se momentálně zamýšlí nad otázkou, zda-li na základě údajné rostoucí agrese Spojených států, znovu neosídlit vojenské základny ve Vietnamu a na Kubě. Patřičná výměna názoru se nyní vede na půdě horní komory ruského parlamentu a odstartoval ji sám předseda výboru Rady federace, Viktor Bondarev. Ten je názoru, že by znovu-osídlení vojenské základny na Kubě bylo dostatečným demonstrováním ruských cílů.

V souvislosti se znovu-osídlením kubánské základny, ale připomněl, že s umístěním ruských vojáků na základnu by musela nejdřív souhlasit Havana (hlavní město Kuby). Zároveň také navrhl, aby se ruská vláda současně zamyslela i nad opětovným umístěním vojenských základen také ve Vietnamu, pokud by to místní úřady dovolily.

Vrátíme-li se ale zpět k první „lokalitě“ a to sice k eventuální možnosti, znovu poslat ruské vojáky na Kubu, tak k ní se nedávno vyjádřil i první místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti Rady federace, Vladimir Džabarov. Džabarov varoval, že druhé umístění vojenských sil na Kubu může vyostřit vztahy mezi Washingtonem a Moskvou a v konečné fázi dovést svět ke vzniku „druhé Karibské krize.“

Ohledně aktuálního umístění ruských základen na Kubu a do Vietnamu by bylo vhodné připomenout, že to není přitom ani tak dlouho, co dřívější Sovětský svaz, již měl základny jak na Kubě, tak ale i ve Vietnamu. Naprosto dokonalým příkladem jedné takové základny nám může být ruská základna Loudres, postavena v roce 1962 nedaleko kubánského hlavního města, Havany.

Tato základna sloužila hlavně sovětským zpravodajským službám ke špionáži Spojených států a pracovalo na ní odhadem až 1 500 operátorů, techniků a dalších lidí patřících do řad bezpečnostního personálu. Po rozpadu Sovětského svazu, byla ale tato základna v roce 2001 na základě rozhodnutí ruských orgánů uzavřena.

Dalším zdárným příkladem takové ruské základny, tentokrát ale na území Vietnamu, nám může být základna Cam Ranh, otevřená v roce 1979. Ta sloužila krom výzvědné činnosti ve vojensky velmi aktivní oblasti Jihočínského moře, také k technické a logistické podpoře sovětských námořních sil, do kterých spadala i flotila jaderných ponorek, působících ve zmíněné oblasti.

Na této základně byly krom ponorek a sovětských lodí, umístěny také sovětské vojenské letouny a působilo zde až pět tisíc sovětských vojáků. V roce 2004 byla ale tato základna, po vypršení 25leté mezistátní dohody o užívání základny, uzavřena.

Zdroj: Eurasia24