Americká CIA sahá po ovládnutí lidské mysli, cestou má být psychiatrie

Americká CIA sahá po ovládnutí lidské mysli, cestou má být psychiatrieZdroj: www.protiproud.parlamentnilisty.cz
Americká CIA sahá po ovládnutí lidské mysli, cestou má být psychiatrie
Zdroj: www.protiproud.parlamentnilisty.cz

Dnes umí s lidským názorem, velice dobře pracovat média. Jen velice zřídka se objevují lidé, kteří se proti globálnímu, mediálně vytvořenému názoru rozhodnou postavit. A když už se takový lidé objeví a dávají o sobě jak se patří vědět, jsou v drtivé většině, považováni za konspirační teoretiky, či za blázny. Ještě pořád nejsme úplnými mediálními otroky, které by vláda mohla krmit vším co jí napadne. Ještě pořád nejme tak hloupí.

To by se ale mělo v brzké budoucnosti, velice razantně změnit. Skupování problematických médií, či postupné cenzurování internetu, toto všechno jsou pozvolné kroky k tomu, aby se z nás, jakožto z vrcholového predátora, který kdy zemi vládl, stali pouhé mediálně zmanipulované figurky, pod něčím velením. Americká CIA totiž ve spolupráci s různými psychiatry a doktory chce dosáhnout kontrolovatelnosti nad lidským mozkem! Chce mít jistotu, že se žádná postava s kontra-mediálním myšlením, neobjeví. A jak že to chce udělat? To se dozvíte, když budete číst dokonce.

Kontrolovat mozek, to je sen, kterého by vláda, média a státní tajné služby chtěli dosáhnout. I přes to, že je to cíl, který se může zdát jako velice nereálný, v minulosti vzniklo pár programů jejichž cílem je ovládat lidské myšlení. My si uvedeme jeden program a poputujeme do historie, konkrétně před:

11. září 2001

Začneme ještě před rokem 2 000, kdy pro americkou tajnou službu, CIA byl „Titanicem“ program zvaný, MK-ULTRA, jež byl spojován hlavně s pokusy, které byly aplikovány na různých lidech a to častokrát i bez jejich osobního souhlasu. Co bylo cílem tohoto programu je snad každému jasné, pokud ne, napoví nám to sám název, jež v překladu z anglického výrazu „mind control,“ znamená kontrola mysli. Samotný program mezi veřejností moc znám nebyl, lidé se o něm dozvěděli až v polovině 70. let, kdy o tomto programu unikla řada informací.

Následkem tohoto uniku byl zákrok, tehdejšího prezidenta Spojených států, Geralda Fordema, který podle oficiálních informací v roce 1977 znemožnil existenci dalších programu, ajako byl tento a to konkrétně představeným zákonem o svobodném přístupu k informacím (v angličtině řečeno jako Freedom of Information Act). I přes to, že došlo z prezidentovy strany k razantnímu zásahu proti takovým to programům, někteří lidé, pochybující o skutečném konci programů CIA, se přeci jen ozvali. A můžete jen hádat jak dopadli. Opět byli strčeni, nebo spíše označeni za „konspirační teoretiky“.

CIA celý program „MK-ULTRA“, veřejnosti oficiálně zpřístupnila až v roce 2001, kdy se rovněž odehrál projekt „11. září“. Tehdy se zjistilo, že za celou touto akcí, která měla vůbec poprvé za cíl, dosáhnout ovladatelnosti lidského mozku, stálo 44 amerických univerzit, 15 vědeckých institucí a farmaceutických firem, 12 nemocnic a 3 věznice. Je to náhoda, že ve stejný rok došlo k odtajnění jednoho programu a v zápětí byl započat program nový „11. září,“ nebo je to jen přechod k mnohonásobně nebezpečnějším a tajnějším formám manipulace? A to jsme ještě zapomněli dodat informace k tomu, jak celé ono odtajnění programu MK-ULTRA, vlastně proběhlo, že nebyly zpřístupněné všechny informace o tomto programu. Většinu informací totiž ještě v roce 1973, nechal tehdejší šéf CIA , Richard Helms zničit.

Váš mozek je cílem jak pro lékaře tak i pro CIA

Pokud si myslíte, že rokem 2001, všechny tyto programy, zaměřené na ovládnutí lidského chování, nebo lépe řečeno na ovládnutí vašeho mozku, skončili, bude třeba vás vyvézt z omylu. Ve skutečnosti skončil pouze jeden program a to již mnohokrát zmiňovaný „MK-ULTRA.“ To ale neznamená, že by sním skončila i řada dalších projektů. Právě naopak. Dnes má americká CIA k dispozici, nový program, který stejně jako ten předchozí je zaměřen hlavě na ovládání vaši mysli. Je to v podstatě navázání na staré časy. Součástí prodlouženého programu jsou lékaři, psychiatři a vědci z celého světa. Všichni tito lidé buď pracovali nebo stále ještě pracují pro CIA. „Nejlepší“ na tom všem je fakt, že někteří lidé (vědci) o práci pro CIA vědí a jiní zas o tom nemají ani páru. Teď si asi položíte otázku: „Jak to může fungovat? Jak můžou někteří lidé (vědci), jež vědí pro koho skutečně pracují, skutečně pracovat? Nevědí snad o tom, jaká zvěrstva CIA provádí? Nebo to jsou lidé, kteří se těší z toho jak lidé trpí?

Pokud bychom se měli zabývat, tím jaká otázka byla nejblíže odpovědi, byla by to ta poslední. Důvodem proč veškerá spolupráce v CIA, tak klape je ten, že všechny pracovníky táhne jeden cíl a to sice: Ovládnout mysl lidí. Jinak řečeno, pokud se seznámíte s lidmi, kteří se chtějí bavit jen o astronomii a jsou tak zaujatí, že je nic jiného nezajímá. Pak je můžete dát do sebehorší instituce a pokud je daný vědec, skutečně do své práce, celý blázen, nebude řešit nějakou pověst mezi lidmi.

Celý prodloužený program je vlastně úplně stejným, tentokrát ale reálným příkladem, jako byl zmíněn výše, akorát v tomto případě zde figurují vědci jež jsou nadšeni z psychiatrie jejímž hlavním smyslem je ovládnutí lidského mozku. A jak že lidskou mysl, lidský mozek ovládnout? Stačí abyste se podívali na zprávy, nebo si aplikovali jakoukoli toxickou drogu. V případě zpráv vám bude namluveno, že každý člověk alespoň jednou za celý svůj život prodělá alespoň jednu psychickou chorobu. No a pokud se týká toxických drog, tak zde dochází k ovlivňování mozkových reakcí na signály, jež mají stimulovat neurotransmitery a ovlivnit produkci určitých hormonů.

Kdybychom měli srovnávat dnešní biologickou psychiatrii, vůči té co se praktikovala před 20, 30 lety, dospěli bychom k závěru, že se prakticky vůbec neliší. A to jak způsobem „léčby“, tak i celkovou podporou. Například taková léčba: Právem by se mělo uvádět, že jde spíše o psychiatrii chemickou, než o biologickou, neboť k té biologické to má opravdu daleko viz. Tvrzení výše, jak snadno lze zmást mozek, pomocí drog. Pokud připadne slovo na celkovou podporu, tak i ona podpora, se nějakým zcela razantním způsobem neztenčila. Nadále chemickou psychiatrii, podporují jak vlády, soudní systémy, věznice, tak třeba i akademie, či mainstreamová média. Čili vlastně skoro všichni, jako tomu bylo při odhalení programu CIA, „MK-ULTRA“.

Podpora těchto projektů v minulosti, byla v tomto článku již zmíněna, nyní by ale stálo za to se zmínit o tom, jak to v minulosti probíhalo i s výše uvedenou léčbou, která se nyní místo chemické nazývá biologickou. A to i přes to, že praktiky se nezměnili.

Fetovací fabrika s nápisem „léčebna“

Všechno to začalo ve 40. a 50. letech minulého století, kdy docházelo k největšímu rozmachu jazzové hudby vůbec. Během těchto let se samozřejmě řada hudebníků na svých koncertech opila, nebo zfetovala, tak, že nebili schopni projít dveřmi. A právě z těchto důvodů vznikla v Lexingtonu (pro ty kteří neznají, v Kentucky) vůbec první protidrogová léčebna, „Lex,“ která se později stala veřejnou zdravotnickou institucí. Právě sem do této léčebny, alias dnešní záchytky byla většina umělců v případě opilosti, či zfetování, odvezena. A to buď mírnou, nebo násilnou cestou.

Léčebnou si prošli například:

Red Rodney, Sonny Rollins, Chet Baker, Sonny Stitt, Howard McGhee, Elvin Jones, Zoot Sims, Lee Morgan, Tadd Dameron, Stan Levey, Jackie McLean. Kolují zvěsti i o slavném Ray Charlesovi.

No jo, jenomže i zde se nachází háček a to v podobě opravdu obrovského háku. Léčebna, která byla v Kentucky postavena a do které se „údajně,“ opakuji „údajně“ měli jet umělci dát do kupy, sloužila k úplně jiným účelům, než k těm ke kterým byla určena. Realita je taková, že tato léčebna, představovala pro CIA, jakousi testovací základnu, programu MK-ULTRA, nebo spíše laboratoř pro pokusné králíky, kterými se stali právě umělci, jimž byli namísto látek, proti závislosti a to pouze za odměnu, podávány drogy, dle výběru umělce. Ještě před tím, ale daný umělec musel být podroben lékařskému pokusu, který prováděl lékař CIA, Harris Isbel, který krom lékařského působení, předsedal třeba v radě FDA (Úřad pro potraviny a léčiva, Food and Drug Administration) a to za jediným účelem, aby mohl zneužívat antidepresiv a stimulantů. Co je ale hlavní věcí, je fakt, že tento doktor začal podávat svým pacientům v Lexu, LSD.

O Heroinu a Isbellovi

Dnes velice známý Heroin, objevil ve švýcarských laboratořích, Sandoz, doktor Albert Hofmann, který syntetizoval psylocybin, tedy drogu která původem pocházela z „kouzelných houbiček,“ jež nesou jméno lysohlávky. Tato droga byla následně předána i našemu doktorovi od CIA, Harrisu Isbellovi, který měl za úkol v rámci programu MK-ULTRA, dosáhnout kontroly lidského mozku tím, že heroin podával svým pacientům.

Doktor Isbell pracoval v léčebně „Lex“ od 40. let, 20. století až do let 60tých, konkrétně do roku 1963. Existují dokonce záznamy, že během experimentu Isbell podával svým sedmi černým pacientům LSD a to v měřítku až 77 dnů a v množství, které až 4krát převyšovalo bezpečnou, normální dávku. Asi dokážete představit jak neskutečně musel trpět mozek testovaných lidí. Co je opravdu neskutečné je výsledek těchto LSD testů a to, že lidé se kterými bylo experimentováno, tyto testy přežili bez úhony.

Pokud by vás zajímalo, jak Isbell přiměl zajaté lidi ke spolupráci, tak metodou byla návnada na drogu, kterou daný pacient užíval. Tato metoda byla uvedena už výše, ale stejně si ji zopakujeme. Doktor Isbell to s pacientama udělal stejně jako se to dělá s malými dětmi a to tak, že pokud budou poslušní (vezmou si LSD, či jinou drogu), tak si za odměnu mohou vzít svojí drogu, kterou brali doposud. Z toho tedy vyplývá, že pokud se člověk do této léčebny dostal, tak buďto vyšel se stejnou, nebo horší závislostí. „Fakt dobrá léčebna!“

Kdopak byl sponzorem?

Je jednoznačné, že CIA svojí „anti-drogovou léčebnu“ vybavovala fakt velmi dobře. Jedním z důkazů je příklad s černochy, zmíněný výše dalším důkazem je fak, že jen během Isabellovi kariéry se do této léčebny v Lexu vozilo až osm druhů různých drog, přičemž dvě organizace zastávali roli prostředníka, mezi CIA a zařízením. Jedná se o Americké námořnictvo a Institut duševního zdraví Spojených států. Mimo jiné zde je přesně vidět, že samotný program MK-ULTRA sahal ještě mnohem dál, než jen k CIA.

Závěrem

Počet experimentů které byly otestovány doktorem Isbellem na různých lidech, včetně mnoha umělců, znám není, stejně tak jako nejsou známy další metody jak kontrolovat mozek, krom drog. Jediné čím se můžeme pochlubit, je fakt, že „anti-drogová“ léčebna byla častou zastávku mnoha jazzových muzikantů, kteří sem byly odváženi, aby trochu „vystřízlivěli“. Jestli se z nich stali spolupracovníci jiného, ale v podstatě pokračujícího programu MK-ULTRA, kteří na sobě dobrovolně nechávají testovat drogy, nevíme.

Co je ale naprosto jisté je nesmrtelnost podobných programů jako byl MK-ULTRA. Je velice naivní si myslet, že program takového tipu s takovým cílem byl jen tak ukončen a v dnešní době žádný takový program už neexistuje. Můžeme s naprostou jistotou říct, že určitě v dnešní době existují, sice jinak pojmenované, ale za to úplně stejné programy se stejným zaměřením se stejnými experimenty i se stejnými mučícími praktikami, jako byly tenkrát a to sice elektrošoky a labotomie. Tyto šoky mimo jiné ničí celé čísti mozku. No a samozřejmě nakonec to úplně nejhorší existují i tzv. SSRI antidepresiva, která podporují násilné chování a mohou pacienta přimět i k vraždě.

No to nám to CIA a americká vláda chystá opravdu pěkné zážitky.

Zdroj: Protiproud

Prosím ohodnoťte tento článek

Mohlo by vás zajímat:

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář